DOTAZNÍK KAPELA A.V. SE PŘEDSTAVUJE

http://www.hockey-music.estranky.cz/clanky/ada-vitacek/-kapela-se-predstavuje----petr-hosek--bonus-.html

Dotazník strejdy Čůča jako bonus v sérii dotazníků členů kapely Ády Vitáčka.

 

Scéna – vánoční speciál

http://kidsandheroes.com/rozhovory/scena-36-vanocni-special-127/

Jako poslední letošní díl jsme pro vás připravili VÁNOČNÍ SPECIÁL! O tom jak slaví Vánoce, co poslouchají za muziku u stromku nebo co byl nejšílenější dárek, který dostali, jsme si povídali s Petrem Hoškem z Plexis, Štěpánem z N.V.Ú., Pavlem z PHR, P.P. Cvokem z Totáčů, Rafanem a Bořkem z E!E!

 

Report – 25 let Plexis (6. 11. 09)

Martin Višňa, http://musicserver.cz/clanek/28018/25-let-Plexis-KC-Vltavska-Praha-6-11-2009/

Punkový nezmar Petr Hošek oslavil se svými kumpány před nabitým sálem pražského KC Vltavská čtvrtstoletí Plexis. Zároveň předkřtil nové CD kolegů NVÚ, zazpíval si se Zakázaným ovocem a nakonec se po hymně "Blitzkrieg Bop" nechal nést na rukou rozvášněného davu …

 

Bedna.TV – Zkušebny: Plexis

Skupina Plexis patří k tomu nejlepšímu, co naše punková scéna může nabídnout. A protože právě dokončují další desku, navštívili jsme je ve zkušebně přímo při práci na ní. Dlouhých 25 let uběhlo od doby, kdy frontman a zakladatel punku v Čechách Petr Hošek alias Mucho založil skupinu Plexis a vnesl do tuzemských komunistických vod trochu té anarchie a dobře míněného zmatku. Ani dnes, po tisícovkách odehraných koncertů, neztrácí kapela na své výbojnosti a stále oslovuje publikum s áčkem v kruhu na zádech. Punk is not death, pravil klasik. Ale Vy se přesvědčte sami.

 

Link na díl Plexis: http://www.bedna.tv/VIDEO2e97137c81c467f1dd3e2798d2e918e8

 

REPORT – TŘI SESTRY 24 LET OPEN-AIR (15. – 16. 5. 09)

Martin Višňa, http://musicserver.cz/clanek/25945/Tri-sestry-24-let-Open-Air-koupaliste-Dzban-Praha-15-16-5-2009/

... Z poloviny naplněný areál stejně očekával hvězdy večera, dvě nejstarší fungující české punkové kapely, Plexis a Visací zámek. Prvně jmenovaní se do nástrojů opřeli naplno hned od začátku, což samozřejmě nenechalo lidi pod pódiem chladnými. V polovině plexisího vystoupení frontman Visáčů Hony Haubert pokřtil po devíti letech novou desku Plexis, výběrovku největších hitů za pětadvacet let od prvního koncertu kapely. Zároveň byly také naživo představeny tři nové písně, které se na bestofce nacházejí. Dle zaslechnutých názorů jsou to trochu jiní Plexis, než které příznivci znají. Zato novinka Visáčů, song "Prezident je buzna", byla přijata nejlépe, jak jen mohla. Dokonce prý volal někdo z Hradu, ať se ti divočáci na pódiu uklidní. V té době jsem už ovšem areál opouštěl, abych se důkladně připravil na druhý den ...

 

Lord.Alex, http://www.punk.cz//index.asp?menu=3&record=9302

... Pak měli hrát Plexis, na které sem si koupil pivko a šel si je poslechnout. Překvapil mě Zdenál, že zde byl, ale jen dobře, řekl sem si. Zvuk byl víceméně průměrný, takový klasický syrový ve stylu "ono to nějak dopadne, hlavně, že nahlas a rychle" jak říká předseda čuráků Dugan:-) Nicméně jsem od kapely slyšel už o dost lepší vystoupení... koncert byl i na punkové poměry celkově hodně průměrný, Mucho tomu zpěvu moc nedával, zvuk průměr, Zdenálova kytara nebyla prakticky slyšet, a tak mě to ani moc nebavilo.... Nicméně lidi pařili, i když si myslím, že ti, co pařili, by tak činili, ikdyby tam hrála muzika z kazetáčku (což se prakticky potvrdilo o hodinu déle). Nové tři songy od Plexis jsem očekával se zvědavostí, ale byl sem jimi velmi zklamán. Hudebně zcela nevýrazný songy, ničím nápadité, textově velmi slabé, bída. Zpívat v refrénech "Co čumíš jako péro z gauče", nebo "My pijeme pívo..", no, nevím pánové, ale tohle je natočený prostě jen proto, aby něco bylo, tohle je totiž jen za účelem kvantity, nikoli kvality. Zklamání.

 

Report – Plexis, Prohrála v kartách a obří broskev ve vagonu 23. 2. 09

http://tokeeptheballrolling.cz/2009/02/24/report-23022009-vagon-plexis-prohrala-v-kartach-obri-broskev/

Další krátká přestavba a přišlo konečně to, na co sem se nejvíce těšil. Kapela Plexis působí na scéně již čtvrt století a za tuhle úctyhodnou dobu se zaryla mnoha punkáčům hluboko pod šedou kůru mozkovou. Nic proti předchozím kapelám, ale pro mě tohle bylo prostě jiný kafe, uplně jiná soutěž. Punk je mi blízký, mám ho rád a Plexis jsou pro mě doslova srdeční záležitostí. Publikum bylo asi stejného názoru, protože na kluky se řvalo, jásalo a pogovalo zdaleka nejvíce.

Koncert to byl celkově parádní a to nejen díky skvělému vystoupení Plexis. Vagón byl plný nadšených lidí kteří opět ukázali, že ne každý to má v hlavě vypatláno tak, že je mu jedno, co se v současnou dobu okolo “zapomínání” na minulé režimy děje.

 

Ze života punku – Vzpomínky na český punkrock

seriál časopisu Report (pro zobrazení naskenované dvoustrany klikněte na modrý název části )

 

I

Prapočátky

Report 10/07

II

Co to leze z díry?

Report 11/07

III

S čírem na věčné časy

Report 12/07

IV

Malé soukromé války

Report 1-2/08

V

Pořád za katrem

Report 3/08

VI

Ve službách vlasti

Report 4/08

VII

Obušky na oslavě míru

Report 5/08

VIII

Konec zlých časů

Report 6/08

IX

Klec se otevírá

Report 7-8/08

X

Po hlavě do kapitalismu

Report 9/08

 

 

Z poličského rockoupání 08

(autorem Tomáš Kouřil, www.abysszine.com)

... Pro někoho byli ARAKAINI jistě hlavní hvězdou, pro mě jen další kapelou hrající styl, co neposlouchám. PLEXIS bohužel také. O to hůř, že si tito punkoví harcovníci přizvali na pódium jednoho z fanoušků, který jim svým totálně falešným hlasem zkazil vystoupení, pro mě už tak předem ztracené. Nicméně lidi se bavili, pro punkovou část publika jistě klasika. Já jakožto neposluchač a nefanda nebudu tuto na můj vkus příliš jednoduchou hudbu nějak víc rozpitvávat a nechám na někom z fandů, aby do diskuse napsal svůj dojem. ...

 

Zprávy Českého rozhlasu 25. června 2007 – zpráva týkající se Trutnov open air festu:

Pořadatelé hudebního festivalu v Trutnově nevědí, zda na něm nechají vystoupit Václava Neckáře, s nímž počítali jako s jednou z hvězd letošního ročníku. Podle informací pondělních Lidových novin Neckář devět let spolupracoval s komunistickou Státní bezpečností (StB), evidován jako důvěrník s krycím jménem Bacil. "Estébáci tady nehrajou," řekl ČTK organizátor festivalu Martin Věchem, který chce každopádně požádat zpěváka o vyjádření. Podle Lidových novin však Neckář odmítá o spolupráci s StB hovořit. Vysvětluje to svými zdravotními potížemi. Po mozkové příhodě z roku 2002 mu prý dělá potíže udržet při rozhovoru koncentraci.

Pořadatelé přehlídky podle Věcheta nejprve dají Neckářovi možnost vysvětlit celý případ ve "festivalovém samizdatu", který každoročně vydávají. "Podobně jsme to udělali v případě Petra Hoška z kapely Plexis, který to však bohužel odmítl. Plexis tady proto nehrajou," uvedl Věchet. Festivalové noviny v minulých letech připomínaly i další hudebníky nařčené ze spolupráce se StB, které proto do Trutnova k účasti na festivalu nezvou; například písničkáře Jaromíra Nohavicu, Františka Horáčka známého pod pseudonymem Jim Čert či frontmana Žlutého psa Ondřeje Hejmu.

Na programu letošního ročníku je kromě vystoupení Neckáře a jeho kapely Bacily také set Marty Kubišové, o které podle Lidových novin Neckář StB informoval. Pořadatelé letošní jubilejní 20. ročník festivalu věnovali "náčelníku" Václavu Havlovi. Bývalý prezident má nedaleko festivalového areálu chalupu a patří k jeho pravidelným návštěvníkům.

 

Cibulka.com: Nejdříve jsem se zhrozil, když jsem  vloni v Reflexu (36/98,autor Milan Tesař) spatřil barevnou  fotku člověka (v databázi  MV není) a našel  rozhovor s ním. (Petr  "Sid" Hošek,  šéf kapely  Plexis).  Je  to punker,  který kdysi  žil se zpěvačkou  Bárou Basikovou  a který  na jaře  v roce  l988 odevzdal  estebákům informace a  písemnosti o tom,  že punkový časopis  Attack vydává Maraczi  pod jménem  Pepíno. (Podle  Václava Žufana,  signatáře Charty  77, jenž byl členem redakční rady předlistopadového Attacku. Zatčen jsem  byl poté u Václaváku na pěší zóně, na Barťáku mě dusili čtyři hodiny).

 

O vystoupení Plexis na Trutnově 2004

Exkluzivní comeback Plexis měl původně ozdobit výhradně Trutnov, nakonec se o pár týdnů dřív radovali českobrodští. A Rock for People se po hříchu dočkal i kvalitnějšího vystoupení. V Trutnově si Hošek a spol. na pódium odskočili od pípy a podle toho koncert vypadal. Soukromou pípu zřejmě schovával pod pultem i zvukař, z reproduktorů se totiž linul jen těžko identifikovatelný halas.

 

ANONCE CD ANARCHY! V REPORTU 3/2002 – Plexis zastoupení peckou Už mi to kroutí nohy

I Česko má své punkové legendy, z nichž vůdčí roli hrají bezesporu Plexis a český Vicious petr Sid Hošek. Aktuální album je přitom nejvyzrálejší a nejúdernější v celé diskografii, duch Ramones v něm dýchá jako lokomotiva. I proto jsme vybrali tuto coververzi z dílny zmíněných newyorských klasiků.

 

 

Avízo o Plexis na IX. BluePop Fesztivál v Budapešti

(http://underground.pcdome.hu/cikk.php?id=828)

A megszakításokkal ugyan, de 1986 óta létező Plexis az egyik legnépszerűbb cseh punk zenekar. A kommunista idokben betiltották oket, és ennek is köszönhetoen olyan hírnévre tettek szert, hogy a rendszerváltás után megjelent első lemezükből 70.000 darab fogyott el. A zenekar '92-ben a legendás Ramones elozenekara volt Prágában, de játszottak már a NOFX, a Terrorgruppe, az Exploited, a UK Subs, a Faith No More, sot, a Prodigy elozenekaraként is, ez utóbbi stadionkoncerten mintegy 45,000 ember elott. Eddig 5 lemezük jelent meg, Csehországon kívül játszottak már Svédországban, Norvégiában, Dániában, Svájcban és Lengyelországban is. Műsorukban szerepelnek Toy Dolls és Ramones feldoglozások is. A zenekar Magyarországon december 8-án mutatkozik be, a IX. BluePop Fesztivál alkalmából a Bem Rockparton.

 

Z ROZHOVORU SE ZÓNOU A (24. 1. 2001)

... Ďalšia otázka smeruje najmä na Leďa. Čo ty na to, že tvoji obľúbenci Plexis (stará česká punková kapela, ktorá chvíľu hrala čosi ako Guns N´ Roses a neustále vedie so Zónou A mediálnu minivojnu - pozn. red.) sa už vrátili k punkrocku?
- Leďo: "Nič mi to nehovorí tá kapela. Nikdy som ich nemal rád a nikdy ich ani rád mať nebudem. Neviem, čo mám k tomu povedať. Oni sa vrátia k bársčomu. Na budúce budú zase nejaká heavy metalová kapela. Nás zaujímal aj osud ostatných bratislavských punkových kapiel, pretože v minulosti boli personálne častokrát prepojené so Zónou A.“

 

UK Subs, Plexis, TV Smith v Akropoli 17. 11. 2000

(autorem František Kováč, převzato z: http://www.frantisekkovac.com/reporty/plexisuksubstvsmith171100.htm )

Signifikantní to datum. Nebýt Listopadu a Sametové revoluce vůbec, šance, že by kapely jako Plexis v této zemi vydávaly oficiální nosiče, by byla menší než mizivá. O možnosti pozvat si co regulérní hosty a kmotry v  jedné osobě imperialistické živly zpoza kanálu La Manche by pak bylo uvažováno přímo jako o absurdní. Tak si to hlavně uvědomme a slavme a bavme se! Máme totiž zase jednou co.

 

Prvním gratulantem byl ”country-punker” TV SMITH. Někdejší člen klasické sestavy The Adverts, party která mělo do dění okolo památného roku 1977 také co říct. S nefalšovaným punkovým drajvem (i image) ze sebe vyřvával nejen své sociální frustrace pouze za doprovodu akustické kytary. A dělal to setsakra dobře, až se mi srdíčko ozvalo. Co víc, v okamžiku, kdy se produkce začínala díky absenci doprovodných nástrojů stávat hudebně monotónní (neplatí na texty, ty osobitými myšlenkami a názory sršely) zapnul Smith malinkatý sequencer schovaný za odposlechem a bylo po žížalkách. Kdo zaplněnou Akropolí vykřikoval cosi jako “Fuck off country!”, nepochopil, bohužel, vůbec nic.

 

Hlavním bodem programu pak byl samozřejmě koncert samotných PLEXIS, kteří poté co oslavili patnáct let své existence nahráli zbrusunové album Už mi to kroutí nohy (Globus), jež fanoušci měli možnost zčásti ochutnat už při letních festivalech. Novinkou byla přítomnost DJ Victoriuse, který během koncertu scratchoval přímo do živě hraných skladeb (škoda, že nebyl moc slyšet i během pauz). Kromě klasických pecek zazněla samozřejmě i řádná porce novinek ze zmíněného disku, který přímo na pódiu vlastnoručně zalil zpěvák poté vystoupivších U. K. Subs Charlie Halper. Byla to pohoda, byla to zábava. Co víc?

Setlist: Manyžer, Mejdan v ulicích, Sid Vicious byl nevinej, Už toho mám dost, Pidilidi, To, Los Vobos De Mucha, Šlehačka do držky, Půlnoční rebel, Už mi to kroutí nohy, Špek, Tralala Song, Magor Eda, Marihuáš, Svět jsou jen bary, Camambre.

 

Jako zlatý hřeb večera vystoupali na scénu Paláce Akropolis ji zmínění svěží staříci U.K. SUBS, aby všem nafintěným a načančaným neopunkerům, lačně a bezostyšně vysávajícím kořeny stylu za mrzkými účely, ukázali, zač je toho řádně potetovaný loket. Nasazení nadměrné věku, jízda po vlastní koleji, žádné kostýmy, ale životní přesvědčení a image. To byla pořádná facka! A dobře tomu tak. Punker je totiž opravdu ohrožený druh.

 

Plexis 15 let, Roxy 11. 8. 1999

(autorem František Kováč, převzato odtud: http://www.frantisekkovac.com/reporty/plexis110899.htm )

Kam to ten svět jenom spěje, když se pravověrně punková kapela rozhodne uspořádat okázalé oslavy patnáctého výročí své existence - to je přece popření všech pravidel!, namítne silácky kdejaké méně inteligentní individuum s obarvenou čupřinou na hlavě navlečené v koženkové bundě propíchané zavíracími špendlíky, hrdě používající k označení své osoby přízvisko pankáč (aniž by samozřejmě vědělo o co přesně tady běží) a kroutíce hlavou si znechuceně odplivne. Ovšem chyba lávky drazí pseudoideologové, teprve absolutní popření všech pravidel je ten pravý a nefalšovaný PUNK! Proto velký výroční koncert nejlegendárnější české punkové sebranky všech dob PLEXIS, která v těchto dnech opravdu oslavuje neskutečných patnáct let od svého vzniku.

Čtveřici rozverných jubilantů přišla do po střechu zaplněného pražského alternativního prostoru Roxy gratulovat přehršle kolegů z branže a tak byly mezi ně rovným dílem (cca dvacet minut) rozděleny zahajovací a závěrečné pasáže koncertu, jehož střed samozřejmě patřil oslavencům. Mezi nejvýraznější hosty patřili S. P. S., jenž svůj miniset odehráli v původní tříčlenné sestavě, E!E s nimiž celé vystoupení odpogoval přímo na pódiu jistý neodbytný odvážlivec (po vyslechnutí jejich verze Krylovy skladby Král a klaun ještě více obdivuji skupinu Törr za jejich citlivou předělávku Morituri te salutant) a angličtí Vals Basement, kteří předvedli jednu z tváří současné ostrovní punkové scény - ledabyle zahraný britpop stříknutý hardcorem vystavěný na prapůvodních newyorských punkových základech.

Samotní PLEXIS zahájili své celebrační hodinové vystoupení krátce po půl desáté a nutno podotknout, že svůj slib ohledně hraní starých pecek opravdu dodrželi. Živelná instrumentace pánů Petra Hoška (voc, bg), Dušana Lébla (g), Zdeňka Petra (g) a Martina Švece (ds) podpořená bouřlivými reakcemi publika – konalo se husté pogo i hojný stagediving – pak byly vedle ne zrovna tradičního repertoáru (Nevadí, Tralala song, Špek, Už toho mám dost, Půlnoční rebel, Magör-head, To, Televize, Útok na špicu hitparády, Holocaust atd.) základními ingrediencemi velmi pohodové atmosféry koncertu, který přišli zhlédnout jak zasloužilí pankáči, tak i holčičky odkojené Lunetikem hledající s postupující pubertou to pravé životní vzrušení.

A protože punk´s not dead, můžu vám už teď slíbit, že v jednom z příštích pokračování monstrseriálu Bubáci, čerti a straširybky naleznete profilový rozhovor právě s Petrem Hoškem.

 

 

RECENZE KONCERTU "10 LET NAŠROT" V ROXY (listopad 1998)

... Plexis přinesli starý dobrý punk rock. Jedna vypalovačka střídala druhou a Petr Hošek se svou novou image, červeným přelivem, řádil jako tajfun a byl zkrátka k neudržení. Plexis už dlouhá léta hrají stále stejnou punkovou písničku, což je jeden z mnoha důvodů, proč jsou Hošek a spol. sympatičtí. Vypalovačku Televize (například) zná dnes už každé pubescentní dítě, kterému aspoň něco říká pojem punk. Zazněla i Jsem zhulenej a k velké radosti publika klipová novinka To, která díky své jednoduchosti (nemyšleno v žádném případě pejorativně) a přímočarosti rozdovádí snad i hluchého. Plexis odehráli výborný blok, což se ovšem nedá v plné míře říct o zvuku, který místy rval nejen uši. ...

 

Zviditelní Plexis své nové album?

Bang! 18/94

Čtěte zde.

 

O Plexis z knihy P. Korála  Ohlasy písní těžkých:

Když v roce 1982 vysílala jistá západní rozhlasová stanice profil punkové skupiny Buzzcocks, seděl v jednom pražském bytě u reproduktoru také Petr Hošek. Na základě 'lásky k punku na první poslech' začal v roce 1984 formovat Plexis, kapelu, která se od punkového hnutí odrazila. Během jednoho roku se v ní vystřídalo na deset členů, aby v sestavě Hošek, Sibřina, Vitáček a Bíňovec odehrála premiéru 11.srpna '84. Díky zájmu tehdejší státní bezpečnosti vystupovala především na undergroundových akcích a stylově se v polovině osmdesátých let dostala k neopunku. Od roku 1986 následovala vojenská pauza, po které se v Plexis sešel Hošek a Johnym Chaosem, čímž se sound skupiny stával méně punkovým. Na bicí hrál stále Adolf Vitáček, na basu Pavel Brož. Ten však v roce 1991 postoupil své místo Filipu Kolacímu (ex-lzrael). To už měli na kontě album Půlnoční rebel, na němž se definitivně loučili s punkrockovým obdobím, a hlásili se ke street rocku. Ten předvedli na následujícím albu White Killer v roce 1992. Za bicí soupravou už seděl Jarda Stuchlý, druhou kytaru začal obsluhovat Karel Absolon. V polovině roku odešli Absolon i Kolací, basu převzal Josef Kutnohorský (ex-Autogen, Soda, Alarm) a kytaru Petr Stanko, dříve působící stejně jako Stuchlý v Michael's Uncle (oba současně hrají i v kapele Brutální chaos). Na koncertních pódiích se však Stanko objeví až v roce '93. V devadesátém druhém roce nechyběli Plexis na žádném významnějším festivalu.

 

Causa Petr Sid Hošek (&Plexis) vs. odejitý A. Vitáček

v článku z Reflexu jsou dle A. Vitáčka perly, při kterých se musí člověk zamyslet, jestli čte seriózní časopis, nebo Startrek magazín.

(povídání prošlo pouze korekturou (překlepy, chyby))

 

„I po těch letech mi to docela leží v žaludku ... Ruku na srdce – Petr je hodnej kluk, ale jeho fantazie a sny občas nabudou do takových rozměrů, že to přesahuje rámec tolerovatelnosti. Vlastně mi doteď nebyl Hošek schopnej povědět, že už s nima nehraju. Tenkrát mi to řekl Petr Štěpánek, můj kamarád a spoluhráč z Orlíku a F.A.S. Já jsem tehdy nevěděl, která bije, ale pak jsem se šel zeptat Hoška a on se nějak konkrétně nevyjádřil, jen že jako jo.

V tom článku píše o patnácti zkouškách a dvou koncertech. Tedy zde korekce: Zkoušky, nevím, ale vzhledem k tomu, že jsem ve zkušebně trávil většinu času a že White killer vznikal vlastně ve třech, tedy Johny, Filip a já, jsme ve zkušebně vymysleli skoro celou desku bez pana H., kterej byl někde ... (?) Takže jich muselo a bylo podstatně méně, spíš žádná.  No a koncert byl jeden. Bylo to v zimě 91 a hráli jsme na Újezdě. Jedinej, kdo měl auto a papíry, jsem byl já, tedy jsem aparát a bubny vezl ve škodovce stovce, který nefungovalo řazení, jen trojka a čtyřka. Mělo to být od osmi, ale když jsem tam přijel, dozvěděl jsem se, že hrajeme až ve dvanáct. Tak jsem to vyložil, postavil, nazvučil a řekl jsem Hoškovi, že si potřebuju sjet domů a že do půlnoci jsem zpátky. Bydlel jsem na Jižním městě, což je flák cesty a přijel jsem domů a tam jsem prostě usnul. Probudil jsem se ve 23:45 a mazal do auta a upaloval na Újezd, jenže ono to v prosinci moc rychle po ledě nejde navíc na 3 a 4 rychl. stupeň, takže jsem doletěl asi ve čtvrt na jednu a akorát jsem potkal Hoška, jak jde po chodníku a že prej už to zrušil.

Ptal jsem se ho, proč mi nezavolal, když věděl, že jsem doma, jenže odpovědi jsem se nedočkal. Hele, patnáct minut není tolik, aby všichni lidi utekli domů a navíc jsem zase musel všechno naložit a odvézt do zkušebny, takže jsem viděl, že všichni lidi byli ještě vevnitř, a nic by se nestalo, kdyby jsme začali hrát. Ale pan H. zavelel a tam už vlak dál nejel. Navíc koncert trvá tak hodinu, což je minimálně do jedný, ale Hošek měl naspěch už ve čtvrt na jednu, takže mi to celý nějak nesedělo. Dobrý, je to pryč ...

Pak následoval koncert v Rock café a ačkoliv Hošek tvrdil, jak má naučené texty k novejm věcem, který pak vyšly na Killerovi a který jsme my jako kapela měly nazkoušený bez něj, na nahrávce z toho koncertu je místo zpěvu slyšet “oukej šajn kis folink ...“ u těch novejch pecek, co tvrdil, že je má hotový a naučený. Ale čert to vem, to je jen tak abyste měli představu o realitě.“

 

Causa Petr Sid Hošek (& Plexis)

povídání o Plexis z magazínu Reflex v roce 1992 (díky A. Vitáčkovi!)

 

 

 

z recenze Rebelie – punk’n’oi v melodii 8/90

... Rebelii zahajuje skupina PLEXIS svým Půlnočním rebelem. Je v něm kus staréhobigbeatu, a mohl by tedy navnadit i "taťky", cochodili na koncerty před dvaceti lety. Deska však pokračujepřevážně v punkovém stylu. Za nejzdařilejší skladbuPlexisu považuji píseň Ona neví, kde musím pochválitHoškův zpěv. Ten naopak postrádám u skupiny TŘI SESTRY, kdeslyším spíš hulákání. ...

 

MAGAZÍN "MELODIE" 3/90 o monster HC-punk koncertu v Plzni (21.1.1990)

... A na závěr legendy PLEXIS. Zruční instrumentalisté v čele s frontmanem Petrem Hoškem, osobností nejen pěveckou. Rozmáchlý repertoár stále více koketuje s metalem, což potvrzuje i zařazení skladby United Forces od thrashcorových S.O.D. Nelze však pominout, že většina písní je vlastně o ničem ...

 

MAGAZÍN "MELODIE" (1/90) o Punkedenu (Praha - Žofín 6.10.1989)

... PLEXIS (s alternujícím zpěvákem P.Hoškem - bgt u Majklova strýčka) předvedl strhující odvaz. Jejich neopunk, odkojený Exploited a G.B.H., je styl dnes už ne zrovna objevný, nicméně díky nasazení Plexis potvrdil životnost své muziky. ...

 

"ROCKNOVINY" 10/89 o Punkedenu (Praha - Žofín)

... Jako pátí zahráli MAJKLŮV STRÝČEK (Michael s Uncle) bez Karla Jančáka, zato posíleni o J.Jukla a P.Hoška z Plexis. Jako první se výrazně odlišovali od zatím uniformního stylu předtím vystupujících kapel. Muzikanti totiž disponují se hranými vícehlasy, místy téměř industriálním, místy zase psychedelickým soundem. Jejich strhující výkon podpořila ještě divoká pódiová show. O výrazné individualitě Amrita Sena ani nemluvím. ... Diváci (a já také) se těšili na jednu z legend PLEXIS. Nemá cenu se šířeji rozepisovat o tomto vystoupení. Bylo stejně perfektní, jako při oslavě 5. výročí jejich vzniku. Nutno jen dodat, že P.Hošek patří dnes již neodmyslitelně k opravdovým organizátorům a propagátorům tohoto životního i hudebního stylu. ...

 

 

 

zpět